Historie

Prvními obyvateli ostrova Zakynthos byli pravděpodobně Achájci, zdatní námořníci a obchodníci, kteří se na ostrově usídlili kolem roku 1 500 před n.l. Achájci uctívali olympské bohy, zejména však boha Apolla, což dokazují archeologické vykopávky zlatých mincí, na kterých je bůh Apollo vyobrazen. K dalším uctívaným bohům, kteří si za svůj domov zvolili ostrov Zakynthos, patřil bůh vína Dionýsos, bohyně lovu Artemis a Afrodité.

Dle legendy se traduje, že první město založil trojský král Dardanos, který ho pojmenoval po svém synovi Zakynthosovi.

Začátkem druhého století př. n. l. se vlády nad ostrovem zmocnil Říman Tito Falamini, což se však místnímu obyvatelstvu nelíbilo a nadále usilovali o vymanění se z římské nadvlády.

Byzantské období přineslo obyvatelům ostrova velkou chudobu a následovalo rozvrstvení obyvatelstva do tří sociálních vrstev. Většinu obyvatelstva tvořili chudí dělníci, kteří se museli podřizovat příkazům bohaté šlechty. Střední vrstvu tvořili obchodníci a nejvyšší skupinu zastávala vrchnost. V byzantském období se ostrov nikterak ekonomicky ani hospodářsky nevyvíjel, jelikož velmi často docházelo k nájezdům Vandalů, Arabů a Ghotů, kteří ostrov devastovali a vykořisťovali.

Od Byzantské říše byl ostrov Zakynthos oddělen až roku 1185 a od té doby byl ovládán vládnoucí italskou rodinou Orsini, a to až do roku 1357. Doba byzantská však místní obyvatelům nepřinesla žádné změny, ostrov musí i nadále čelit nájezdům barbarských a křižáckých dobyvatelů.

Po ostrově se začíná šířit křesťanství, které mělo za úkol spojit národy a vytvořit mezi nimi lásku a mír. Legendy také uvádějí, že právě ostrov Zakynthos byl prvním místem, kde Máří Magdaléna hlásala Slovo Boží. Na počest této ženy je pojmenována vesnice, Mariés, ve které si s Marií Kleofášovou při cestě do Říma, chtěla doplnit zásoby.

Kulturní rozvoj ostrova se datuje od benátského období, které započalo roku 1484, kdy se ostrov dostal pod benátskou vládu. Počet obyvatel ostrova se začal zvyšovat, lidé dosahovali lepší životní úrovně a ekonomická politika ostrova začíná kvést. Většina současných historických staveb je charakteristický typickou benátskou architekturou, tudíž z toho vyplývá, že právě Benátčané se zasloužili o dnešní historické a kulturní bohatství země. Postavili zde hlavní město Aegalos, které neslo značné prvky italské architektury a jeden čas bylo nazýváno řeckou Florencií. A právě Benátčané se zasloužili o přídomek ostrova, jehož název zní „Il Fiore di Levante" neboli Květ východu, což bylo odvozeno od nádherně a všudypřítomně rostoucích hyacintů.

Roku 1809 obsadili ostrov Britové, kteří zde založili Jónský stát a za hlavní město přijali Zakynthos. Dne 21. května byly Jónské ostrovy oficiálně předány Řecku, a tak se i ostrov Zakynthos připojil k Řecké republice.

Roku 1953 zasáhla ostrov tragická přírodní katastrofa, ničivé zemětřesení zde napáchalo nesmazatelné stopy, které mají dopad na dnešní kulturně-historické památky. Téměř všechny významné církevní stavby byly nenávratně srovnány se zemí, stejně tak jako hlavní město ostrova. Hlavní město bylo opět postaveno a to v původním stylu, včetně všech nejvýznamnějších dominant a nejdůležitějších architektonických prvků.