Dovolená Zakynthos

Ostrov Zakynthos se rozprostírá ve vodách Jónského moře a svojí rozlohou 406 km² je jeho třetím největším ostrovem. Charakteristickým rysem ostrova jsou četné a velmi bohaté zimní srážky, které způsobují přítomnost bohaté středomořské vegetace. Povrch ostrova je především v jarních měsících pokryt bohatou zelenou nadílkou, pestrobarevnými květy, aromatickými bylinkami a nádherně kvetoucími i vonícími pomerančovými háji. Ostrov byl Benátčany pojmenován „Il Fiore di Levante" neboli Květem východu, což je označení, které mu zůstalo dodnes.

Důvodem k návštěvě ostrova Zakynthosu je hned několik, největším lákadlem jsou však vzácné mořské želvy, které připlouvají na pobřeží a stávají se tak velkou turistickou atrakcí. K dalším turistickým lákadlům patří příhodné klimatické podmínky, v letních měsících je ostrov hojně navštěvován turisty, kteří chtějí pobyt strávit na pláží. Na jaře a na podzim na ostrov směřují turisté, kteří pobyt spojit s různými poznávacími výlety a objevování ostrovních přírodních krás.

Ostrov Zykynthos svým návštěvníkům nabízí 123 km dlouhý pobřežní pás, který je pokryt nádhernými, zlatavě písečnými plážemi, omývanými azurově křišťálovou vodou. Ostrov nabízí velký výběr přímořských letovisek, jejichž nabídka je dosti odlišná. Rodiny s dětmi mohou vybírat z klidnějších letovisek, které poskytují ideální plážové podmínky. Naopak mladí lidé určitě dají přednost rušným letoviskům, ve kterých naleznou široký výběr nočních, zábavních podniků.

Ke koloritu ostrova dokonale přispívají malebné vesničky nacházející se ve vnitrozemí, jejichž obyvatelé žijí ve velmi skromných podmínkách a snaží si zachovat původní tradiční atmosféru. Jejich obživa spočívá především v obhospodařování skromných políček, na kterých pěstují základní plodiny, jako jsou brambory, obiloviny, ovoce a zelenina. Ti zdatnější vyrábějí nejrozličnější předměty z přírodních materiálů, které poté nabízejí turistům jako suvenýr.

Příznivci historie nesmí opomenout návštěvu hlavního města, které je postaveno v italsko-benátském stylu. Roku 1953 při ohromném ničivém zemětřesení lehlo město, spolu s dalšími významnými církevními stavbami a památkami, popelem. Místní obyvatelé se však s touto ztrátou nemohli smířit a tak město znovu vybudovali, a to v téměř nezměnitelné podobě.